Hudebních objevů a překvapení bylo v tomto období víc – u nás i u našich sousedů. 11. listopadu se v budově bratislavského rozhlasu konal poslední koncert Dní starej hudby 2014. Na programu byl průřez operou Francoise-Adriena Boieldieua Beňovský alebo Vyhnanci z Kamčatky.
Praha 8. januára 2015 (Michaela Freemanová, casopisharmonie.cz)
Konec roku většinou bývá ve znamení opakovaně dávané Rybovy České mše vánoční “Hej, mistře”. Je to jedna z nejpůvabnějších pastorálních skladeb českého původu vůbec: za úvahu by ovšem stálo udělat v “rybovském” roce 2015 důkladnou inventuru skladatelova díla – i to málo, co z něj doposud bylo zpřístupněno, naznačuje, že by si zasluhovalo podstatně větší pozornost. Stejně jako lecos jiného z pozůstalosti autorů, působících v českých zemích. Nejzřejmějším důkazem tohoto tvrzení je uvedení Michnovy Loutny české Ensemblem Inégal 23. prosince v pražském Velkopřevorském paláci. Festivalový cyklus Ensemble Inégal běží už osm let pod titulem České hudební baroko – objevy a překvapení. V tomto případě název cyklu přesně odpovídal tomu, čeho tu byli posluchači svědky: muzikolog Petr Daněk před časem objevil ve Slaném dobový houslový part instrumentálních ritornelů Loutny české, o jejichž možné podobě se prozatím jen spekulovalo. Ensemble Inégal Loutnu provedl – ve zrekonstruované podobě toho jejího znění, v jakém ji znali Michnovi současníci. Ne jako řadu textově půvabně naivních písní, ale jako kantátu s interpretačně náročným instrumentálním doprovodem, která mohla být určena pro domácí pobožnosti (známé i z jiných zemí). Jako dílo skladatele, který v žádném případě nebyl jen skromným pozorovatelem dobových hudebních proudů: jeho velká duchovní tvorba – včetně Loutny české – to dokládá výmluvně.
Hudebních objevů a překvapení bylo v tomto období víc – u nás i u našich sousedů. 11. listopadu se v budově bratislavského rozhlasu konal poslední koncert Dní starej hudby 2014. Na programu byl průřez operou Francoise-Adriena Boieldieua Beňovský alebo Vyhnanci z Kamčatky (Béniowski, ou Les exilés du Kamchatka, 1800, revize 1824), na námět ruského zajetí, vzpoury a útěku dobrodružného uherského hraběte Mórice Augusta Beňovského (1746-1786), který na cestě zpět do Uher přes Dálný Východ a Francii prozkoumal dosud neznámé oblasti Tichého oceánu. Boieldieu je dnes velmi málo provozovaný operní autor. Jeho Beňovský ukazuje, že neprávem – zejména pokud k oživení jeho díla dojde tak pozoruhodným způsobem, jako v Bratislavě. Sólisté Bernhard Berchtold (Beňovský), Linda Ballová (jeho žena Afanázia), Zoltán Megyesi(Štefanov), Martin Gyimesi (Milov), Csaba Kotlár (Žeslin), Ondrej Šaling (Panov), Jiří Zouhar (Kancelár) a Roman Krško (Ataman) se svých rolí zhostili vzorově, Marián Prevendarčík jednotlivé scény opery přesvědčivě dramaticky spojil mluveným slovem. Podle očekávání výborný výkon podal i festivalový orchestr Apollo pod vedením svého koncertního mistra Petera Zajíčka a dirigenta Mariána Lejavy, a podobně i sbor Lúčnica. Večer by mohl být inspirací pro jiné soubory, které by se rozhodly uvést hudebně dramatická díla (opery i oratoria), která přes veškeré své kvality nemají dnes jinak naději dostat se k posluchačům.
